Logistická kovbojka aneb Slibem nezarmoutíš

Slibem nezarmoutíš

Přijdeme si jak ve špatném filmu. Dispečerka tvrdí, že ovoce už je na místě. My jí opakujeme, že na místě čekáme od rána a žádné ovoce tu není. Tak to je ještě horší než jsme čekali. Po hodinových urgencích a přesvědčování dispečerky, že na místě opravdu žádný kamion není, přiznává, že sama neví, kde kamion je. Tak to se nám snad opravdu jen zdá.

Kačka s Míšou mezitím volají právníkovi a domlouvají se na dalším postupu. Po domluvě s ním a informací od dispečerky, že se “asi muselo stát něco nepředvídatelného a vážného” voláme na policii a vše jim nahlásíme. Snažíme se dobrat k informaci, jestli je vůbec nějaká šance, že ovoce přijede, že je kamion v Česku. Naši klienti si zaslouží informace a my samy pořád víme akorát starou belu.

Já sepisuju oficiální stížnost na přepravní společnost Eluma Trans, kterou údajně založil a stále vede Ľuboš Paľa (…doteď nám na ni nikdo neodpověděl). Předtím jsme se neúpěšně snažily majiteli dovolat, nereaguje ani na sms. Jeho asistentka taktéž. Dispečeři tvrdí, že na tom pracuje celý jejich tým. Policie holkám samozřejmě žádné informace dát nechce. Podle nich jsme se stali obětí klamavého jednání a může se jednat o podvod. Kačka s Míšou si to sice nemyslí, ale nevíme, co dál dělat.

Dáme opět hlavy dohromady a přemýšlíme, kdo by mohl vědět něco víc, než my. Kamarádka Alenka, která dělá v logistice, se při pohledu na SPZ hořce směje: “Poláci? Ti vám budou tvrdit, že všechno je bardzo fajne a že jsou za rohem, to oni umí. Ale už se nám stalo, že si řidič prostě udělal dovolenou - týden stál u moře s návěsem plným zboží a nebral telefon”.

Vidíš to, co já?

Sedíme s Kačkou na trávě před skladem a vypadáme jako dvě bezdomovkyně. A mně se chce zase brečet. Stojí nám to ovoce opravdu za tenhle všechen stres? Já už to nedám. Kačka mne objímá a říká: “Klid, je to jen ovoce, to zvládneme.”

Najednou vidíme, jak přijíždí kamion. “Kačí, vidíš to co já? On přijel??!”, říkám nahlas. Kačka se zatím snaží rozluštit SPZ. Ano, je to on. Řidič vypadá jako šéf všech polských hooligans, má asi 200 kg, žádné vlasy a opravdu hodně svalů. Naše ovoce je mu evidentně šumák. Zamává papírem a s úsměvem nám jej podává. Já na něho začnu nahlas ječet: “Kde jste sakra? Radši jeďte okamžitě támhle k rampě a vyložte to, než vás zabiju”. On na mne nechápavě kouká. Kačka vedle mne se “směje”, jak tam řvu na asi 3 krát většího a těžšího řidiče než jsem já. Navíc sedí v autě, které je tak vysoké, že bych na něj potřebovala žebřík. Ale je mi to jedno. Srdce mi buší až v krku - v jaké stavu bude ovoce? To nemůžeme nikdy stihnout rozvozit.

Ano, ještě to neskončilo :). Vyvrcholení celé operace “Kamion” si přečtěte tady.

Vraťka Janovská